Přípravy
Prakticky hned, jak jsem nastoupil na univerzitu, jsem se začal těšit, až skončí a já budu moci někam vycestovat a hodit všechno za hlavu s pocitem dobře odvedené práce. Jenže jak už to někdy v životě bývá – “člověk míní a pánbůh mění”, a tak jsem kvůli covidu již nějakou dobu prakticky zavřený doma. V práci jsem dodělal zakázky a začínal se těšit na zimu. Zima pro mě byla vždy synonymem svobody a pohody, a navíc jako instruktora snowboardingu mě také naplňovala pocitem zadostiučinění, protože radost, která sršela z lidí, kteří zrovna pod svýma nohama zkrotili neposlušnou desku, byla k nezaplacení. Jenže čím více sněhu na horách bylo, tím bylo jasnější, že i takto strávená zima bude letos zapovězena. Takže se mi všechny letošní plány tak nějak sesypaly, ostatně jako spoustě lidí. Po nějakém čase už jsem toho měl tak akorát dost….
Omezení kvůli covidu se mění každou chvíli, takže si člověk nemůže skoro nic naplánovat. Práce na horách je prakticky nemožná a cesty do zahraničí jsou krajně nevyzpytatelné. Celý ten poslední rok mě začínal unavovat, a navíc jsem nevěděl, do čeho píchnout. S kamarády jsme se rozhodli jít do devadesátidenní výzvy Exodus 90, díky které jsme neupadli v těchto ponurých časech do trudnomyslnosti a apatie. V rámci těchto tří měsíců bylo kromě nepití alkoholu a mnoha jiných nepříliš příjemných záležitostí zapovězeno i užívání internetu mimo práci a komunikaci. To mělo za následek až nepříjemné množství nudy a volného času. Zpočátku to bylo opravdu náročné. Nevěděl jsem, co si mám s takovým množstvím času počít. Neděle, jindy celá strávená v posteli se sérií dobrého seriálu, se změnila v den, kdy jsem nevěděl, co mám vlastně dělat. Jenže jak dny plynuly, potřeboval jsem tento volný čas něčím zaplnit, abych se nezbláznil. Takže jsem si koupil olejové barvy a začal jsem malovat, začal jsem více číst a také jsem si koupil doménu a začal tvořit web o cestování. A když už ten web je, proč ho rovnou nějak nevyužít? A tak jsem začal vymýšlet, co dál. Když jsem tak seděl v pokoji, díval se na namalovaný obraz a přemýšlel, co budu dělat, napadlo mě využít tento volný čas na nějaký pořádný přechod. Když jsem se o chvíli později díval na internety, zjistil jsem, že před nedávnem parta nadšenců vytvořila krásně značený track s příznačným názvem “cesta Českem”. Trasa mě nadchla, a tak jsem začal plánovat, kdy vyrazím. Jelikož na jaro mám v plánu vydat se někam do divočiny, řekl jsem si “ těžko na cvičišti, lehko na bojišti” a rozhodl se vyjít hned po novém roce. Tak jsem začal nakupovat vybavení. Teď sedím v pokoji s fajfkou, dívám se na vybavení, občas zkontroluji web, dolaďuji poslední detaily a přemýšlím, jak moc blbý nápad jít v zimě tisíc kilometrů Českem vlastně je. Přemýšlím nad tím, že v pátek, den po konci Exodu, již budu na trojmezí PL/SK/CZ u ohníčku klepat zimu. Takže vám chci tímto oznámit, že projekt “Elhátečko aka. Ostravák na cestách” oficiálně začíná. Máte na co těšit! A já snad taky. Zatím se mějte krásně. V pátek vyrážíme za dobrodružstvím! Vzhůru do nekonečna a ještě dál!
Níže v Galerii, jsou fotky mého vybavení (pro inspiraci).
