Čtvrtý den na cestě. První zastávkou byl Londýn, dále Dover, kde následoval noční výšlap na místní stejnojmenný hrad, který se stal zároveň naším prvním noclehem. Poté cesta trajektem do Calais, kde jsme na střešním apartmá trávili druhou noc. Další den jsme se už vydali směrem do Belgie a kousek za hranicemi jsme přespali do dnešního dne, kdy byl naším budíčkem ranní déšť. Narychlo jsme tedy sbalili spacáky a vyrazili do dalšího města. Kdyby pořád nechcalo, tak je to super. Lidé v Belgii jsou opravdu skvělí. Právě jsme v Bruselu, srdci celé EU. Dnes jsme toho moc nestihli, tak hledáme místo na spaní a zítra budeme pokračovat.   

   Dnes naše návštěva Bruselu končí, a tak přidávám pár fotek z naší výpravy. Zprvu jsme se z Gentu nechali dovézt přímo do centra, kde nás vítal Královský park a následně i královský palác. Jelikož jsme dorazili do města pozdě večer, zalehli jsme v místním kempu přímo uprostřed Bruselu a na další prohlídku jsme se vydali druhý den k ránu. V noci jsme si ještě stihli prohlédnout Evropský parlament. Druhý den ráno jsme vyrazili do historické části města. Odpoledne jsme strávili v Bruparku, kde se nachází slavné atomium a park minieuropa. Poté, když už slunko zapadlo a blížila se chladná a deštivá noc, jsme se vydali směrem k dálnici, která byla na opačné straně města. Když už to vypadalo, že nám štěstí moc nepřeje (déšť, hlad, únava), tak nám do cesty přišlo štěstí, když nás u sebe uvítal, pohostil a nechal přespat horolezec Jean Dorsimond, který měl za sebou výstup na Mont Everest a spoustu jiných vysokohorských výstupů. Měli jsme za sebou další etapu, ve které jsme navštívili Lucemburk a Paříž. Bylo to super! Tedy alespoň pro mě. Kubu Paříž moc nenadchla, možná proto, že je místy dosti špinavá a je zde dost krys, které on nemá rád. Etapa proběhla úspěšně, až na nepřetržité přívaly deště, které nás od začátku cesty provází. Nyní jsme již někde pod hlavním městem, kde se chystáme trochu prospat a nabrat síly na další etapu. Paříž – Bordeaux – San Sebastian. Čím více šlapeme, tím jsou batohy těžší. A kdyby se nám někdo vysmíval, že všechno známe a všude jsme byli, můžeme hrdě prohlásit, že jsme všude byli dokonce dvakrát, protože náš orientační smysl ve městech trochu pokulhává.

   Celé dopoledne jsme chodili pořád okolo jedné vesnice a hledali místo na stopování. A když jsme už konečně nějaké našli, po dvou hodinách nás navštívili páni policisté, kteří nás nabrali do auta a vezli bůhvíkde. Pro mě to byl velice náročný den. Nakonec vše dobře dopadlo a po krátké konverzaci nás zavezli k mýtné bráně, kde jsme již stopli dvě sympatické Francouzky.